^ nahoru

⚽ mladší přípravka - hodnocení sezóny 2020/21

Tréninkem 24.6. skončila letošní sezóna. Znovu se opět sejdeme v půlce srpna. Kdy to přesně bude, budete informováni opět zde.  

Fotodokumentace ze zápasu MP-2014 x Svitavy: 20210624_MP_svitavy – Vladimír Dokoupil – album na Rajčeti (idnes.cz)

Jak si vedla mladší přípravka v sezóně 2020 / 21.    

Už jsem toho ve fotbale zažil opravdu hodně, ale takovou sezónu, tak to tedy ne. A tak když ji mám hodnotit, jsem v rozpacích a ptám se? Je vůbec co rekapitulovat? Ale prezident Slovanu si to žádá a já tak tedy činím.

Mladší přípravka jsou kluci narození 2012–2014, holky mohou být o rok starší (a když dále napíšu kluci, myslím tím i „naše“ holky). A bylo jich kolem 25. Většina z nich chodila trénovat opravdu poctivě, a hlavně s velkým elánem a nadšením. O kvalitu tréninkového procesu se starali již „staří známí“ Vladimír Dokoupil a Filip Trnka. Na jaře nám pak chodil vypomáhat i mladý Filip. Zaměřili jsme se hlavně na to, abychom ve svěřencích probudili fotbalové geny a aby měli fotbal rádi. Naučili se, jak se správně rozcvičit, zvládli základy běžecké abecedy, obratnosti a individuální techniky s míčem. A vrcholem všeho jsou pak samotné zápasy. A krásný na tom bylo, že nedělali rozdíl mezi opravdovým zápasem na turnaji nebo „jen“ tréninkovou hrou, vždycky do toho šli „na plný prdy“.     

A celý tréninkový rok bych rozdělil na tři hlavní etapy.

Etapa první – předcovidová. Tréninkový proces jsme zahájili v půlce srpna a trénovali jsme dvakrát týdně. Odehráli jsme i několik turnajů a i přesto, že jsme téměř všechny naše podzimní zápasy prohráli (ani jeden turnaj jsme neodehráli kompletní, byly proti nám nemoci nebo jsme museli vypomoct starší přípravce), hodnotím tuto část sezóny velmi dobře. Všichni kluci chodili trénovat velmi poctivě, s opravdovým zápalem a celkově to bylo fakt dost dobrý. Jasně, že sem tam někdo zazlobil, ale co bychom chtěli, vždyť to jsou kluci. Pokrok ve fotbalových dovednostech byl velký.

Etapa druhá – covidová. V půli října pak přišel zákaz všeho. Z počátku jsem si myslel, že je to jen na chvíli a všichni si alespoň trochu odpočneme. Ale skutečnost byla úplně jiná. A tak jsme koncem listopadu začali trénovat distančně. Opět dvakrát týdně jsme se scházeli před monitory počítačů a trénovali techniku, obratnost, běžeckou abecedu … Snažili jsme se, jak to šlo, ale trénujte fotbal v kuchyni, v obýváku, v dětským pokojíčku, kde na to máte 3 x 4 metry, maximálně 4 x 6 metrů (v tomto směru na tom byl nejlépe Venda Doseděl v novém domečku, kde s ním trénovala i mladší sestra a pes Bronx). I tak jsme to vydrželi skoro čtyři měsíce a řekl bych, že to kluky i docela bavilo. S nastupujícím jarem jsme odpovědnost za přípravu předali rodičům a individuální přípravě.     

Etapa třetí – pocovidová. Koncem března začaly povolovat „covidové“ kleště a chtěli jsme se vrátit k trénování na hřišti, ale ještě dlouhých čtrnáct dní nám v tom bránilo nevlídné počasí. Všechno jednou končí a v půli dubna jsme se dočkali a mohli jsme zahájit společné tréninky na zeleném pažitu. Dali jsme se do toho s velkou chutí a elánem. A tak opět pilujeme kličky, slalomy, přihrávky, střelbu, hru … Ale „ostré“ zápasy, ve kterých bychom se mohli porovnat s ostatními, nám moc a moc chybí.       

Až čas ukáže jak moc tato „covidová“ sezóna poznamenala fotbalový růst malých fotbalistů.

Všichni kluci a holky zaslouží pochvalu za výkony v zápasech a tréninkovou píli. A když jim to vydrží, nemusíme se o budoucnost třebovské kopané obávat, dokonce si troufnu říct, že bychom se mohli zajímat i o vyšší soutěže, než je jen krajský přebor. Ale pro to bychom potřebovali lepší tréninkové možnosti, zejména v zimních měsících. Velice nám chybí víceúčelová sportovní hala nebo „umělka“, což je již zcela běžným vybavením ve srovnatelných městech, jako je Moravská Třebová. Ale to je již jiná kapitola.     

Trenéři mladší přípravky Vladimír Dokoupil, Filip Trnka st. a Filip Trnka ml.